Shodneme se na tom, že nejnudnější čas strávený v supermarketu je čekání u pokladny (když pominu nakupování samotné). Při takovém čekání si člověk všímá kde čeho: kdo je předemnou, co nakupuje, proč nemá připravenou kartu/peněženku, atp.
Mě zaujala ještě jedna věc. Muži a ženy pokládají na pokladní pás láhve odlišně a to v poměru cca 1:10.
O čem to mluvím?
Zatímco muži pokládají láhve tak, aby se na pásu nekutálely (pokaždé když se to posune), ženy to zásadně pokládají tak, aby to lítalo tam a sem při každém pohybu pásu. Občas to vletí moc dopředu, občas to zbourá zarážku sousedního nákupu za nimi, atp. Ženy to poctivě poopraví a tak to pokračuje, dokud je paní pokladní z utrpení nevysvobodí. Přitom stačí málo: umístit láhev víčkem ve směru pohybu pásu (i obráceně to jde!).
Začínal jsem z toho být zoufalý. Až do včerejška.
Chlápkovi předemnou lítal vesele lahváč, kdežto PETka paní zamnou zůstala na místě. Dobrá pověst žen byla zachráněna! 🙂