Postřeh ze supermarketu

Shodneme se na tom, že nejnudnější čas strávený v supermarketu je čekání u pokladny (když pominu nakupování samotné). Při takovém čekání si člověk všímá kde čeho: kdo je předemnou, co nakupuje, proč nemá připravenou kartu/peněženku, atp.

Mě zaujala ještě jedna věc. Muži a ženy pokládají na pokladní pás láhve odlišně a to v poměru cca 1:10.

O čem to mluvím?

Zatímco muži pokládají láhve tak, aby se na pásu nekutálely (pokaždé když se to posune), ženy to zásadně pokládají tak, aby to lítalo tam a sem při každém pohybu pásu. Občas to vletí moc dopředu, občas to zbourá zarážku sousedního nákupu za nimi, atp. Ženy to poctivě poopraví a tak to pokračuje, dokud je paní pokladní z utrpení nevysvobodí. Přitom stačí málo: umístit láhev víčkem ve směru pohybu pásu (i obráceně to jde!).

Začínal jsem z toho být zoufalý. Až do včerejška.

Chlápkovi předemnou lítal vesele lahváč, kdežto PETka paní zamnou zůstala na místě. Dobrá pověst žen byla zachráněna! :)

P.S.: Taky Vás tak neuvěřitelně štvou kontroly vozíků v Kaufu? Pominu fakt, že zde platí presumpce viny. Spíš by mě zajímalo, jaké zboží se dá propašovat složenou "přihrádkou na dítě"? Psal jsem ctihodným lidem z Kaufu email a dokonce jsem navrhl řešení (průhledné plasty). Byl jsem ale informován, že kontroly probíhají proto, aby mě paní pokladní nenatáhla. Inu, dobré vysvětlení... 99,9% nezlodějských zákazníků bude muset dál ukazovat prázdný košík...